Krátkozrakost se projevuje tím, že blízké objekty vidíte bez problémů, ale čtení písma na tabuli či ukazatelů na silnici Vám dělá problémy. Váš oční odborník může tuto vadu nazývat "myopie", což pochází z řeckého názvu "zavřené oči". Toto označení vyplývá z jednoho z příznaků krátkozrakosti. Tím je mhouření očí při pohledu do dálky.
Při krátkozrakosti je optická mohutnost rohovky a čočky větší než by odpovídalo délce oka. Světelné paprsky procházející optickým ústrojím oka se střetávají před sítnicí a obraz na ní je neostrý. Záleží tedy i na tvaru oční bulvy, která je v tomto případě příliš dlouhá.
Myopie není nemoc ani neznamená, že máte "špatné oči". Vztahuje se pouze k odchylkám ve tvaru a velikosti oční bulvy. Míra odchylky určuje, zda potřebujete korekční pomůcky či ne.
Vznik a vývoj krátkozrakosti
Krátkozrakost (myopie) je nejčastější refrakční vada, při níž se paprsky přicházející do oka z dálky lámou před sítnicí a na sítnici vzniká neostrý obraz. Tento specifický jev může nastat:
- při zvýšené lomivosti optické soustavy oka, hlavně rohovky a v menší míře čočky, tzv.lomivá krátkozrakost
- při prodloužení předozadní délky oka, tzv. osová krátkozrakost.
Na krátkozrakosti se v mnohem větší míře podílí délka oka (osová krátkozrakost), oko se prodlužuje hlavně v období růstu dítěte.
Školská myopie
První potíže s myopií se obvykle objevují ve věku 6-12 let, a proto se někdy označuje také jako školní krátkozrakost. Samozřejmě, že vznik krátkozrakosti nesouvisí přímo se začátkem školní docházky, ale právě v tomto věku dochází k zrychlenému růstu oka do délky a jeho prodloužení. Následkem je zhoršené vidění do dálky, děti nevidí na tabuli a musí vyhledat očního specialistu. Ten jim předepíše brýle obvykle v hodnotě 1-2 dioptrie. V tomto období nezřídka pozorujeme nárůst o jednu až dvě dioptrie v průběhu jednoho roku. Špatné nebo slabé brýle si krátkozrací kompenzují nápadným mhouřením obočí při dívání se do dálky, při sledování televize sedí blízko obrazovky a při čtení drží knihu blízko před očima.
Děti ve školním věku mohou mít s krátkozrakostí potíže. Pokud je toto podezření, je nutné absolvovat komplexní prohlídku očí, aby se zjistila povaha problému a vyloučila se možnost vážnější choroby.
Krátkozrakost po 18 roku
Ve většině se krátkozrakost po zastavení růstu organismu, t. j. po 18. roku stabilizuje a v průběhu života se příliš nemění. Známe však i krátkozrakost, která roste i po 18. roku a může narůstat až do extrémních hodnot - 20 dioptrií i více. Taková krátkozrakost se obvykle projeví už v dětském věku, ještě před začátkem školní docházky, případně se s ní již dítě narodí a během dospívání nápadně stoupá, ročně také o 2 až 3 dioptrie.
Krátkozrakost a její výskyt
Krátkozrakost je po světě různé rozšířená, přičemž jsou značné rozdíly mezi etnickými a rasovými skupinami, protože hlavní roli hrají dědičné faktory. V západní Evropě a USA zhruba 25 procent jedinců ve věku 12 až 54 let je krátkozrakých. Tento údaj platí více méně i pro Českou Republiku: 15-30% našeho obyvatelstva tvoří krátkozrací. Přirozeně, jsou značné variace podle složení a věku skupin (např. větší výskyt krátkozrakosti mezi vysokoškoláky a intelektuály).
Krátkozrakost roste od západní Evropy přes východní do Orientu, s maximem na Dálném východě. Nejvyšší hodnoty, až 60-70 procent výskytu v populaci, má Japonsko (vysokoškoláci až 80 procent). Podobný vysoký výskyt, hlavně těžké krátkozrakosti s možnými vážnými komplikacemi je v Orientu.
Jak je krátkozrakost diagnostikována?
Pokud se vám stává, že máte problém zaostřovat na vzdálené předměty, tak neváhejte a navštivte vašeho kontaktologa. Na krátkozrakost u dětí může také upozornit učitel, který zpozoruje, že dítě přivírá oči při pohledu na tabuli. Potom je nutné nechat dítě vyšetřit očním odborníkem, který určí pravou příčinu. Komplexní vyšetření oka odhalí krátkozrakost. Po diagnóze krátkozrakosti by měla následovat periodická vyšetření, která určí zda se vidění mění a zda je nutné předepsat silnější nebo slabší korekční pomůcky.
Jak se krátkozrakost koriguje?
Předepisovány jsou korekční konkávní čočky, které pomohou zaostřit světelné paprsky na sítnici, kde utvoří ostrý obraz. V závislosti na stupni krátkozrakosti mohou být předepsány kontaktní čočky nebo brýle pro celodenní použití. Pokud je krátkozrakost slabší, korekční pomůcky mohou být nutné pouze pro určité aktivity, např. při řízení vozidel či sledování televize.
Pokud dostanete předepsány kontaktní čočky nebo brýle, může Vám trvat několik dní, než si na ně zvyknete. Poté krátkozrakost nebude mít vliv na Váš životní styl. Přesto silně krátkozrací jedinci mohou pocítit určité omezení při volbě povolání. V současnosti je stále častěji využíváno chirurgické odstranění myopie.
