První projevy keratokonu jsou zjištěny převážně mezi desátým a osmnáctým rokem života, hlavně v prepubertálním a pubertálním věku. Dochází k progresivnímu zhoršování zrakové ostrosti, které pokračuje až do středního věku. Rozvoj onemocnění pozorujeme většinou nejprve na jednom oku, ale pacient vyhledá odbornou pomoc až v případě sníženého vidění i na druhém oku, které se může projevit až po několika letech. Někdy je možné onemocnění odhalit v rámci prevence na školách.
Pokud keratokonus propukne v raném věku, očekává se stabilizace a zastavení ztenčování a vyklenování rohovky a případné zakalování rohovky přibližně kolem 30. roku věku. Pokud se onemocnění projeví v pozdějším věku, například u žen v období klimakteria, jsou projevy onemocnění méně bouřlivé a vyklenování rohovky většinou nedosahuje nadměrných nepravidelností.
Subjektivní příznaky onemocnění
Prvním příznakem projevu keratokonu bývá zhoršující se zraková ostrost, obvykle nejprve na jednom oku a následně i u oka druhého. V počátečních stádiích chronického keratokonu dochází u postižených osob k nárůstu krátkozrakosti, k ní se přidává zpočátku pravidelný astigmatismus, který později přechází v astigmatismus nepravidelný (výsledek paracentrálního vyklenování a ztenčování rohovky).
Typické jsou časté změny refrakce, které od určitého stupně nevedou ke zlepšení zrakové ostrosti. A to i v případě korekce brýlemi i kontaktními čočkami. Dále se může vyskytovat monokulární diplopie, dvojité vidění a deformace obrazu. Může se také objevovat světloplachost, zvýšené slzení a časté je i mnutí očí.
Důležité je všimnout si i pacientovy kůže. Keratokonus má souvislost s alergickými onemocněními, především s atopickým ekzémem. Pacienti s tímto postižením mívají křehké nehty, jemné, nelesklé vlasy. Asi 30 % pacientů s keratokonem jsou atopici. To poukazuje na narušený imunitní systém, který na základě genetických zvláštností patologicky reaguje. Pacienti s keratokonem často vykazují i psychické změny.
Objektivní příznaky
Objektivní příznaky, které pozorujeme u pacientů s keratokonem se liší jednak podle typu onemocnění, kdy rozlišujeme chronický a akutní keratokonus. U chronického keratokonu se objevují jednotlivé příznaky podle probíhajícího stádia onemocnění, které se vyvíjí a progreduje v průběhu několika let. Akutní forma keratokonu vzniká až v pozdních stádiích onemocnění, kdy dochází k ruptuře Descementovy membrány.
V případě zpozorování výše uvedených příznaků je vhodné co nejdříve navštívit očního lékaře a díky včasné diagnóze je možné pomocí různých metod keratokonus stabilizovat nebo dokonce eliminovat úplně.
