Rohovka je přední, průhledná, elastická a nejvíce zakřivená část vnější vazivové vrstvy oka. Má tvar horizontálně uložené elipsy, která se směrem dopředu vyklenuje a zabírá asi 20% povrchu oční koule. Je bezbarvá, zcela průhledná a bez cév. Představuje mechanickou a chemicky nepropustnou bariéru mezi vnitřkem a vnějším prostředím spolu se spojivkou, sklérou a slzným filmem. Z venku hraničí se vzduchem a směrem dovnitř je v kontaktu s komorovou tekutinou. Rohovka, s ohledem na svou optickou mohutnost je nejdůležitější složkou optického systému oka a největší měrou se podílí na kvalitním vidění.
Průměr rohovky je přibližně 11,5mm na výšku a 12mm horizontálně. Neplatí to však pro každého a jsou lidé, kteří mají průměr daleko menší ale také daleko větší. Směrem k limbu (okraji) se rohovka oplošťuje a postupně přechází v skléru. Povrch rohovky pokrývá slzný film, který je důležitý pro ochranu rohovkového epitelu a také z hlediska imunologie.
Z histologického hlediska se rohovka skládá z pěti vrstev. V předozadním směru je to epitel rohovky, Bowmanova membrána, stroma rohovky, Descemetova membrána a endotel rohovky.
Stavba rohovky
- Epitel - dobře a rychle se regeneruje a je díky mnoha volným nervovým zakončením mimořádně citlivý.
- Bowmanova membrána - za normálních okolností je transparentní, patologické stavy však vedou k jejímu zakalení.
- Stroma rohovky - tvoří 9 / 10 z celkové tloušťky rohovky, je tvořena svazky kolagenních lamel a její struktura vede k tomu, že paprsky světla pronikající do oka nejsou přechodem rohovkou ovlivněny.
- Descemetova membrána – je bohatá na glykoproteiny, díky kterým pevně přilne k endotelu, brání průniku leukocytů do stromy rohovky, je velmi odolná vůči poranění a infekcím.
- Endotel - zajišťuje aktivní transport tekutin
Výživa a inervace rohovky
Rohovka neobsahuje žádné cévy a společně se sklérou, čočkou a sklivcem patří mezi bradytrofické (bez krevního zásobení) tkáně. Protože rohovka neobsahuje žádné cévy, tak pro její výživu je podstatný přísun kyslíku z vnějšího prostředí, velkou roli hraje kvalita slz a slzného filmu a částečně se na výživě podílí i komorová tekutina.
Pro rohovku je velmi důležitá stabilní hydratace, aby nedocházelo k jejímu vysychání, což může mít za následek nepříjemný pocit nepohodlí. Také může dojít ke zhoršení vidění nebo ke vzniku nepříjemných zánětů.
Rohovka je nejcitlivější tkáň lidského organismu, protože má největší počet senzitivních nervových vláken. Narušení epitelu rohovky (například v důsledku přítomnosti cizího tělíska, eroze, zánětu) způsobuje nepříjemnou bolest, po níž následuje reflexní slzení a blefarospazmus.
Vzhledem k tomu, že rohovka je nejdůležitější částí optického systému a velkou měrou se podílí na našem vidění, tak každé, byť i sebemenší poškození může mít za následek zhoršení vidění až ztrátu zraku. Je pravda že ne vždy jsme schopni ovlivnit stav rohovky, například v případě vrozených nebo degenerativních onemocnění, ale na straně druhé v některých případech víme naším jednáním snížit riziko poškození rohovky. Nejlepším příkladem jsou nositelé kontaktních čoček, který nerespektují doporučení svého kontaktaloga a nosí čočky déle než je doporučeno, používají nevhodné kontaktní čočky, nedodržují hygienu a pod.