Kontaktní čočky jsou přiloženy bezprostředně na povrch oka a mohou při nesprávném používání oko poškodit. Aby k tomu nedocházelo, musí každé aplikaci předcházet podrobné vyšetření na nákladných a přesných přístrojích, se kterými mohou zacházet pouze specialisté (kontaktologové). Jen ti jsou na základě svého vzdělání a zkušeností schopni zhodnotit stav oka a vhodnost používání konkrétního typu kontaktní čočky.
Jaké jsou základní povinnosti kontaktologa při aplikaci kontaktních čoček?
- Podat základní informace o kontaktních čočkách, nabídnout vhodné typy a možnosti režimu nošení.
- Anamnéza (shrnutí, za jakým účelem chce klient kontaktní čočky nosit, co klient očekává od jejich nošení, kde a jak budou kontaktní čočky nošeny, onemocnění oční i celková, onemocnění v rodině, užívané léky, prodělané operace).
- Vyšetření předního segmentu oka na přístrojích.
- Stanovení refrakce.
- Výběr vhodné kontaktní čočky.
- Aplikace kontaktní čočky na oko (nasazení, kontrola vidění, vyšetření na přístrojích, procházka 10 – 15 minut).
- Zácvik v nasazování a vyjímání kontaktních čoček.
- Zácvik v péči o kontaktní čočky.
- Vysvětlení zásad bezpečného nošení a rizik při jejich nedodržování.
- Poučení o následné kontrole.
První vyšetření
Součástí pohovoru s pacientem je tvorba anamnézy, která popisuje rodinná onemocnění, např. glaukom či degenerace rohovky sítnice. Dále se kontaktolog ptá na operace, úrazy, záněty, užívané léky a onemocnění (např. alergie), které mohou ovlivňovat kvalitu slzného filmu.
Vyšetření začíná stanovením zrakové ostrosti bez korekce a s optimální brýlovou korekcí. Dále se pomocí vyšetření posuzuje přední segment oka – tedy stav víček, jejich tonus, pohyblivost, postavení, šíře oční štěrbiny, frekvence mrkání, stav okrajů víček a řas. Spojivku a rohovku vyšetřuje kontaktolog na štěrbinové lampě. Pokud nalezne pingueculu, névus či jiné afekce, které by mohla kontaktní čočka dráždit, čočku neaplikuje.
Výběr správné čočky
Oční lékař vybere dioptrie na základě optimální korekce. Pro zjištění korekce se změří průměr rohovky, vertikální šíře oční štěrbiny a velikost zornice. Tyto hodnoty se vynesou do monogramu, podle kterého je kontaktní čočka objednána. Účelem je výběr kontaktní čočky, která umožňuje čisté a stabilní přiložení a nulovou refrakci. Po provedení výše uvedených měření se kontaktní čočka vybírá ze zkušebního setu a ponechá se na rohovce 15 – 20 minut. U korneální čočky je tento čas nezbytný, protože počáteční podráždění rohovky spojené se slzením snižuje zrakovou ostrost. Měkká kontaktní čočka se musí ohřát na teplotu rohovky, což může být spojeno s krátkodobou dehydratací.
Součástí aplikace kontaktní čočky je vyšetření její polohy na oku pomocí štěrbinové lampy. Po nasazení kontaktní čočky na rohovku se sleduje pozice, pohyby na rohovce (kontaktní čočka by neměla nalehnout na rohovku těsně) a vztah mezi zadní plochou kontaktní čočky a přední plochou rohovky (důležité je, aby bylo zakřivení zadní plochy kontaktní čočky stejné jako rohovky). Kontaktní čočka musí být na oku vycentrována. Aplikátor se zaměří také na kvalitu slzného filmu, a proto vás požádá o mrkání, aby bylo možné vyloučit špatně nasazenou kontaktní čočku. Dále se hodnotí okraje kontaktní čočky a podle nich se určí, zda se jedná o kontaktní čočku vůči oku plochou, či strmou. Na štěrbinové lampě vidí aplikátor také případnou kompresi spojivkových cév. Pokud pozice kontaktní čočky, její pohyblivost nebo zadní plocha rohovky nesplňují dříve uvedená kritéria, jsou použity zkušební kontaktní čočky jiných parametrů a vyšetření je nutné opakovat. Když se dosáhne splnění požadovaných kritérií, je zvolena odpovídající síla optické mohutnosti – na nomogramu nebo počítači. Pro výpočet optické mohutnosti kontaktní čočky je nutné přihlédnout k typu refrakční vady klienta.
Pokud je kontaktní čočka na oku vycentrována správně i po 15 minutách a nečiní klientovi potíže, můžeme si objednat definitivní kontaktní čočky. Je třeba zjistit, zda klient užívá brýle trvale a jak se mění jeho oční vada. Velmi důležitá je motivace a prostředí, ve kterém se bude s kontaktními čočkami pohybovat. Aplikátor nabídne pacientovi různé druhy kontaktních čoček podle doby nošení a ceny.
Zacházení s kontaktní čočkou
Se specialistou bychom si měli nacvičit nasazování a snímání kontaktních čoček. Dále by měl aplikátor klientovi vysvětlit manipulaci s kontaktními čočkami v souvislosti s hygienickou péčí – způsob čištění a uložení do pouzdra, vhodnou dezinfekci, způsob adaptace a režim nošení dle zvoleného typu kontaktních čoček. Je třeba zákazníka také poučit o rizicích a komplikacích, zejména v kterých případech je nutné navštívit očního lékaře. To je nutné například při zčervenání oka, bolestech nebo mlhavém vidění. Nakonec by měl aplikátor vyzvat klienta k plánovanému prvnímu kontrolnímu vyšetření.
Informační zdroj: SYNEK, Svatopluk, SKORKOVSKÁ, Šárka. Kontaktní čočky. 1. vyd. Brno. 2003. 91 s.
Napsal: VašeČočky.cz
