Cukrovka (diabetes mellitus) je závažné onemocnění, které má důsledky pro řadu orgánů lidského těla. Jedním z nich jsou i oči. Diabetické důsledky pro zrak mohou být velmi závažné a v krajním případě končí ztrátou zraku. Diabetická retinopatie je jednou z nejčastějších příčin slepoty ve vyspělých zemích i v Čechách. Riziko slepoty je u diabetiků přibližně 10-20 - krát vyšší než u nediabetiků.
Příznaky diabetické retinopatie do 2 let po diagnóze diabetu jsou přítomny jen u 2-7% diabetiků 1. typu a přibližně u 20% diabetiků 2. typu. Po 25 letech trvání diabetu 80-100% diabetiků 1. i 2. typu mají příznaky diabetické retinopatie. Diabetes je u dospělých ve věku 20 až 74 let hlavní příčinou nových případů slepoty. Diabetická retinopatie je každým rokem příčinou 12 000 až 24 000 nových případů slepoty.
Cukrovka může postihovat různé části oka, ale nejčastěji poškozuje sítnici. Postižení sítnice oka u diabetu je charakterizováno specifickými změnami. Postiženy jsou především sítnicových vlásečnice (kapiláry). Postižení se může projevit vznikem malých výdutí na tepnách sítnice (mikroaneuryzmy) a tvorbou nových cév, drobným nekrvácením do sítnice (hemoragie) - následkem prasknutí zmíněných malých výdutí. Později může na sítnici dojít k novotvorbě cév, zmnožení vaziva a stav může vyústit až do úplné slepoty.
Etapy diabetické retinopatie
Diabetická retinopatie probíhá v několika fázích.
První fáze diabetické retinopatie
První fáze (neproliferatívne) se projevuje rozšířením žil a vlásečnic sítnice. Vznikají drobná ložiska krvácení, výtoku a sítnice je prosáklá. Vzniká otok žluté skvrny sítnice, tzv.. makulární edém. Ten způsobuje rozmazané vidění.
Velmi závažným stavem je nedostatečné prokrvení zrakového nervu, které může způsobit trvalé poškození nebo ztrátu zraku. K diagnostice a zjištění stavu sítnice se provádí vyšetření očního pozadí, měření nitroočního tlaku a angiografické vyšetření, které za pomoci kontrastní látky aplikované do krevního oběhu zobrazí cévní systém sítnice. Díky tomuto vyšetření je možné identifikovat místo na sítnici, kde dochází k úniku tekutin. Ten může být zastaven pomocí laserového zákroku.
Druhá fáze diabetické retinopaite
Dalším stádiem onemocnění je tzv. proliferativní fáze. Pokud opravdu dochází k nedostatečnému prokrvení sítnice (ischémií), v místě nedokrvení vzniká působením některých látek abnormální růst nových cév. Ty jsou velmi křehké, praskají a dochází k dalšímu krvácení. Tento proces se nazývá neurovaskularizace. Ten postupně zasahuje i sklivec a vzniká jizvení.
Řešení tohoto velmi závažného problému nabízí laserová fotokoagulace. Také zjizvenou tkáň sklivce lze odstranit za pomoci laseru nebo klasickou chirurgickou cestou. Komplikace, v kterou může diabetická retinopatie vyústit, je odchlípení sítnice. Pak je na místě vyplnění prostoru pro sklivec vzduchem nebo jiným plynem, který sítnici přitlačí zpět na místo.
Postižením zrakového nervu v důsledku diabetu dochází k rozvoji dvojitého vidění. Vyvolává je nerovnoměrná koordinace pohybu očí. U diabetiků se také daleko častěji rozvíjí zelený nebo šedý zákal a ateroskleróza.
Prevence diabetické retinopatie
Základní prevence rozvoje diabetické retinopatie a přidružených chorob spočívá v co nejlepší kompenzaci cukrovky jak pomocí dietních opatření, tak i léků. Nejdůležitějšími ukazateli, které jsou důležité pro vznik diabetické retionopatie jsou: délka trvání cukrovky a její špatná kompenzace. Z dalších vnějších faktorů, které mohou ovlivnit vznik a další průběh diabetické retinopatie jsou známé: kouření, konzumace alkoholu, vysoký krevní tlak, poruchy v hladinách krevních tuků, hormonální antikoncepce.
