Od roku 1970 se využívá metoda nářezů rohovky diamantovými noži. Metoda LASIK (laser in situ Keratomileusis), jejímž otcem je prof. Pallikaris z Kréty, je jedním z dalších operačních postupů pro korekci dioptrických poruch. Jde o moderní excimer laserovou metodu. Historické kořeny laserové operace LASIK sahají do roku 1949 k Barraquerovej Keratomileusis, na jejímž základě vyvinul Ruiz v roce 1966 metodu automatické lamelární keratektomie (ALK). Pomocí mikrokeratomu provedl na povrchu rohovky pravidelnou lamelu. Po jejím odchlípení provedl druhý řez hlouběji do stromatu částí rohovky, což vedlo k žádanému oploštění rohovky.
První zákrok pomocí laserové operace LASIK na lidském oku byl proveden v roce 1989. Použitý keratotom měl hloubku 150 mikrometrů a při fotoablaci korneální stromy byl poprvé použit excimer laser. Od té doby došlo ke zlepšení operační techniky, ale princip zůstává stejný.
Indikací jsou vyšší stupně refrakčních vad: krátkozrakost od - 3,0 do - 10,0 dioptrií, dalekozrakost od + 3,0 dioptrie do + 5,0 dioptrií a astigmatismus nad ± 2,0 Dcyl. Metoda LASIK se stala dominantní metodou pro korekci refrakčních poruch pro rychlou a dobrou stabilitu a vysoký komfort pro pacienta. Výkon však vyžaduje relativně drahé technologické vybavení a dovednost chirurga.
LASIK není vhodný pro extrémně vysoké stupně refrakčních poruch, kde se používají jiné metody.
LASIK je operační technika refrakčních poruch, kdy se používá kombinace operativní techniky rohovkové lamely (lamelární korneální chirurgie) s modelováním tkáně rohovky excimer laserem. K tvorbě lamely se využívají nářezy rohovky diamantovými noži. Lamela částečně spojená s rohovkou je odklopena a může dojít k vlastnímu opracování rohovky laserem.
Tato technika umožňuje dosažení dobrého výsledku s rychlým návratem vidění a má výraznou stabilitu výsledné korekce. Dochází k rychlé obnově zrakových funkcí při minimálním výskytu nežádoucích účinků. Pooperační období je bezbolestné a pacienti se mohou velmi brzy vrátit k běžným aktivitám.
Předností metody je pooperační nebolestivost díky intaktnosti epitelu rohovky a Bowmanově membráně, již zmíněná výrazná stabilita výsledné korekce, nepřítomnost rohovkových zákalů, brzký návrat zrakových funkcí. Dále zde existuje možnost provedení zákroku na obou očích současně což výrazně zkracuje pracovní neschopnost a minimalizuje počet pooperačních kontrol. Tato metoda se někdy provádí obtížněji u hůře přístupných očí s krátkými víčky nebo při vysokém nadočnicovém oblouku.
